Úložiště Richard se znovu otevře veřejnosti na jeden celý den

Den otevřených dveří v úložišti Richard proběhne letos v sobotu 9. září. V případě, že budete chtít navštívit podzemní prostory, musí vám být více než 18 let, a je nutná registrace předem prostřednictvím QR kódu (viz níže). S sebou si vezměte průkaz totožnosti. Pozvánka ZDE!

Pestrý program však bude připraven i na povrchu. Zájemci budou mít možnost v průběhu celého dne navštívit povrchový areál a získat cenné informace například o radioaktivitě obecně, ukládání radioaktivních odpadů, bezpečnosti úložiště, o zkouškách obalových souborů, či nahlédnout do zajímavé historie tohoto úložiště.

Čeká vás přibližně dvouhodinový program určený především pro dospělé, nicméně i děti v doprovodu rodičů jsou vítány.

Počet návštěvníků podzemí, ve kterém jsou odpady ukládány, je z bezpečnostních důvodů limitován a vstup bude umožněn pouze předem registrovaným zájemcům starším 18 let, a to v přesně stanoveném čase. Návštěva podzemí trvá přibližně 30 minut.

Parkování bude možné v ulici Na Bídnici (viz mapa níže).

Rozhovor:

V letadle, u lékaře, při konzervaci potravin nebo v archeologii a… vlastně úplně všude se člověk setká s radioaktivitou a ani o tom možná netuší. Největším zdrojem záření, které na nás působí, je sama příroda. Ať už se jedná o kosmické záření nebo především o půdu, po níž denně chodíme. Radioaktivitou se denně zabývá i Martina Máčelová, vedoucí úseku provozovaných úložišť SÚRAO, organizace, která pro Českou republiku provozuje i úložiště Richard v Litoměřicích.

Proč je největším zdrojem záření, které působí na člověka, právě půda a horniny?

Česká republika se nachází na stabilním horninovém podloží. Díky tomu nezažíváme třeba ničivá zemětřesení. Nicméně právě v horninovém podloží se místy nachází například uran a zvětráváním hornin se pak do ovzduší uvolňuje plyn radon, který je produktem radioaktivní přeměny uranu. Tento jev probíhá přirozeně, bez přispění člověka.

Ozáření není v České republice všude stejné, která místa v Česku jsou v jeho množství rekordmany?

Horninové podloží České republiky je opravdu pestré. Česká republika patří mezi země s dlouhou ochranou obyvatelstva před účinky radonu. Každý si může orientačně ověřit situaci, například pomocí mapové aplikace České geologické služby, která ukazuje radonové riziko. Mezi další opatření patří stanovení indexu pozemku před výstavbou domu.

Mezi oblasti se zvýšeným obsahem radonu patří vedle lokalit, kde se v minulosti dobývaly uranové rudy, také oblasti s žulovým podložím. Skutečnými rekordmany jsou pak unikátní horniny – durbachity, které jsou přirozeně nejradioaktivnějšími vyvřelými horninami v České republice. Tělesa těchto hornin lze nalézt například na Třebíčsku

A jak je to v Litoměřicích?

Radonové riziko v Litoměřicích je nízké, a to díky přítomnosti usazených hornin křídového a kvartérního stáří (tedy horniny z doby druhohor a čtvrtohor).

Radon tvoří v průměru téměř polovinu celkového ozáření, které obyvatel České republiky ročně dostane? Řešíte jej nějak i v úložišti Richard?

Prakticky to musí řešit každý, kdo provozuje nějakou podzemní stavbu. Třeba pražské metro, kolektory nebo doly. V úložišti Richard pak musíme sledovat důlní ovzduší nejen kvůli radiační ochraně, ale i z hlediska báňských předpisů. Jedním ze sledovaných ukazatelů je i koncentrace radonu. Částečně se radon uvolňuje z uložených odpadů a částečně pak z hornin, ve kterých je úložiště umístěno.

A musí se důl „větrat“?

Ano, v dole pracuje výkonný důlní ventilátor, který umožňuje cirkulaci důlního ovzduší. Je spuštěn vždy před vstupem osob a při jejich pobytu v úložišti. Vliv odvětrávaného vzduchu na okolí hodnotí rozptylová studie. Dále má SÚRAO zpracovanou větrní rozvahu, která nám ukládá podmínky pro cirkulaci vzduchu v podzemí.

Všechno, každý pohyb člověka nebo stroje, podléhá přesně stanoveným pravidlům a požadavkům zákonů a vyhlášek. Kontrolu provádí nejen Státní úřad pro jadernou bezpečnost, ale i Obvodní báňský úřad v Mostě.

Vy podrobně monitorujete nejen samotné úložiště, ale také i zaměstnance, kteří v něm pracují. Víte třeba, jaká je jejich roční dávka?

Ano, monitorování osob, nejen zaměstnanců, ale i všech, kteří do úložiště vstoupí, je zákonnou povinností SÚRAO. Roční dávka pracovníka, který se v úložišti denně pohybuje, je do 1,5 milisievert. Povolený limit pro pracovníky je 20 milisievert za rok. Limit pro jednotlivce z obyvatelstva je 1 milisievert. Tedy člověk, který se v úložišti denně po několik hodin pohybuje, obdrží za rok dávku srovnatelnou s dávkou, která je legislativou považována za bezpečnou pro běžného obyvatele.

Můžeme ji s něčím srovnat?

Tak třeba pokud jdete na CT vyšetření plic, dostanete dávku 7 milisievert. Je samozřejmě jasné, že v tomto případě převažují pozitiva vyšetření.

SÚRAO pravidelně pořádá v úložišti Richard den otevřených dveří. Chystáte se i letos?

Den otevřených dveří letos připadá na sobotu 9. září. Rádi bychom pozvali obyvatele Litoměřic a okolí, aby se přišli podívat na vlastní oči. Informace najdou během léta na webových stránkách SÚRAO nebo na našich sociálních sítích.