Geotermální projekt pokračuje: Vrtná souprava se zakousla do země v Jiříkových kasárnách

Do Litoměřic najela vrtná souprava s cílem vyhloubit první dva vrty. V zadní části bývalých Jiříkových kasáren tak začala realizace mnoho let chystaného geotermálního projektu, jehož charakter se postupem let měnil ruku v ruce s kráčejícími legislativními změnami, možnostmi financování i potřebami společnosti. Při té příležitosti se dnes uskutečnila tisková konference za účasti vědců, zástupců kraje i města, politiků a velkého zájmu médií.

Geotermální projekt SYNERGYS si v průběhu následujících pěti let vyžádá více než jednu miliardu korun. V roce 2027 má dojít ke zkušebnímu provozu.

Práce na vyhloubení prvních dvou mělkých vrtů (550 a 200 metrů) začaly s téměř ročním zpožděním. „Řadu měsíců se nám v rámci výběrového řízení nedařilo najít dodavatele prací,“ vysvětlil manažer projektu Antonín Tym. Počet vhodných firem, odborně i technologicky dostatečně vybavených, je omezený. Navíc vrtný sektor je přetížený, což se projevuje i na počtu nabídek. Díky souvisejícím projektům financovaných z evropských fondů však přípravné práce probíhaly již během r. 2022, a nedošlo tak k zásadnímu zpoždění harmonogramu.  

„Díky projektu PUSH-IT bylo možné financovat první etapu, která zahrnuje dva průzkumné vrty, které poskytnou data pro návrh konstrukce, celkového počtu a hloubku hlavních vrtů, které již budou sloužit pro ukládání a jímání tepla,“ upřesňuje manažer Tym. Do těchto výzkumných prací se zapojí další týmy z Německa, Nizozemí a Belgie, kde jsou situovaná další centra zaměřená na geotermální výzkum. "To významně zvýší kvalitu celkového designu a bude uplatněna celá řada inovací, jak ve vrtání, tak ve vystrojení a konstrukci vrtů," připomíná důležitou roli mezinárodní spolupráce profesor Tomáš Fischer, ředitel centra RINGEN. Dojde tak k úspoře financí a vyšší účinnosti úložišť a nebudou se opakovat postupy, které se v jiných lokalitách neosvědčily.

Díky měřením v nově realizovaných vrtech budou získány informace o vydatnosti spodní vody a směru proudění, což je klíčové pro hloubku vrtů a jejich celkovou účinnost. "Spodní voda totiž může úložiště ochlazovat. Je proto nutné použít pro daný horizont speciální izolaci. Na druhou stranu, pokud se část vrtů použije ke chlazení např. v budovách, je proudění vody přínosem,“ doplňuje Tomáš Fischer.

Hlubší vrt bude jádrový. To znamená, že vědci získají detailní geologická a geotermická data v celém jeho profilu (odhaduje se cca 500 m jádra). Jejich detailní zkoumání přinese zjištění důležitá mj. pro určení celkové tepelné kapacity úložiště. "Oba vrty následně poslouží k dlouhodobému monitoringu okrajových podmínek. Tím bude zajištěn bezpečný provoz celého zařízení a získaná data poslouží i pro následující úpravu legislativy,“ připomíná význam kvalitního hydrogeologického průzkumu a dlouhodobý monitoring geologických podmínek ředitel České geologické služby Zdeněk Venera.

V rámci pokračujících prací pak bude monitorovací síť rozšířena o další geotermické a hydrogeologické vrty umístěné na okraji jednotlivých vrtných polí a také v jeho středu. Společně s již existující seismickou sítí tak půjde o zcela unikátní testovací lokalitu se zcela funkčními zdroji tepla s dodávkou do stávajícího systému dálkového vytápění.

Poznatky zde získané mají přinést dynamický rozvoj v této oblasti. „Získané informace do projektu zapojené vědecké instituce mezi sebou sdílí a vyhodnocují, což bude do budoucna velkým přínosem nejen pro Litoměřice, ale pro celou Českou republiku s přesahem do dalších zemí, kde se geotermální energie již využívá ve větším rozsahu,“ vyzdvihl význam bádání Tomáš Fischer.

ČR v oblasti geotermální energie patří zatím mezi nejméně rozvinuté země v Evropě, ačkoliv má srovnatelný potenciál s většinou evropských států. Přichází tak o významnou možnost snížit emise skleníkových plynů, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie, dosáhnout tak klimatických cílů a v neposlední řadě zvýšit vlastní energetickou bezpečnost a nezávislost. Oba představené projekty mají situaci zásadně změnit k lepšímu.

SYNERGYS má tedy v prvních fázích primárně vědecký, výzkumný charakter. Konečným cílem pět let trvajícího projektu je však vybudování komplexního energetického systému s navzájem provázanými funkčními technologiemi pro dodávku obnovitelného tepla a elektrické energie pro veřejné budovy a tepelnou síť.

Finančně i technicky nejnáročnější částí projektu i nadále zůstává realizace dvojice hlubinných vrtů (3-4 km), jež by mohly dodávat vodu teplou až 100 stupňů Celsia.  Společně s mělkými úložišti tepla, které využijí naopak přebytečné teplo v letním období, budou fungovat jako dva hlavní zdroje energie. Ty využije společnost Energie Holding (EH), jež vlastní sítě a v tuto chvíli pokrývá cca 70 procent tepelné potřeby města.

Otevírá se tak zcela nová etapa systému dálkového vytápění (CZT), se kterou souvisí i budoucí celková revitalizace CZT, u níž se předpokládá postupný přechod na nízkoteplotní síť založenou na efektivní kombinaci různých, zejména obnovitelných zdrojů energie, ale také na prediktivním řízení a regulaci, jež významně zvýší celkovou účinnost celé soustavy. „To je samozřejmě klíčové pro zachování dlouhodobě sociálně únosné ceny, a také dobré kvality ovzduší v Litoměřicích,“ vyzdvihl význam starosta Litoměřic Radek Löwy. Memorandum o budoucí spolupráci města Litoměřice a EH bylo uzavřeno v roce 2018. 

Na tiskové konferenci dnes dále zaznělo:

Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller:

„Pokud tento projekt uspěje, mohli bychom ho v Ústeckém kraji v rámci programu Spravedlivá transformace aplikovat i na jiných místech. Zejména tam, kde jsou regiony více zasaženy těžbou uhlí. Za mě je to jeden z nejlepších strategických projektů, který by měl kraj podpořit.“ 

Europoslanec Alexandr Vondra:

„Tento projekt je v současné době letadlová loď, kterou už nikdo nezastaví. Má obrovský inovační potenciál a pro Česko v oblasti energetiky zásadní význam. A snahou Evropské unie je, aby podobné projekty byly více podporované. Potvrzuje to i nedávné usnesení Evropského parlamentu, jež vyzývá k vytvoření strategie pro urychlení zavádění geotermální energie a větších investic do ní.“

Senátor Ladislav Chlupáč:

„Těší mě, že došlo k výraznému posunu celého projektu. Po počáteční nedůvěře, kdy mi vedoucí odboru životního prostředí Pavel Gryndler myšlenku představil, se nám podařilo navázat kontakty a později i získat finance na první zkušební vrt, který byl zrealizován do hloubky 2,1 kilometru. Hlavním důvodem, proč město Litoměřice tehdy s projektem geotermální energie začalo, byla snaha o zlepšení životního prostředí a zajištění únosné ceny za teplo pro naše občany, a to platí do dnešní doby.“

Starosta Litoměřic Radek Löwy:

„Pokud se geotermální projekt podaří realizovat a zajistí stabilní energii i ceny, nabídne tak potenciál i pro různé firmy a může pomoci s rozvojem nejen Litoměřic, ale i celého Litoměřicka. Ruku v ruce s tímto projektem jde také projekt instalace fotovoltaických panelů, které zatím instalujeme na městské objekty.“

Radana Kratochvílová, ředitelka odboru podpory transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku Ministerstva životního prostředí

„Tento projekt může být inspirací pro ostatní regiony v České republice a Ústecký kraj tím pomůže s řešením i v dalších krajích, kde uhlí jako primární zdroj postupně končí.“

Zdeněk Venera, ředitel České geologické služby:

„Oceňuji, že máme možnost pracovat na tomto projektu, protože využívání geotermální energie je v České republice velmi zaostalé. Všechny sousední země jsou mnohem dál a tady stále narážíme na překážky. Bylo skvělé, že jsme se potkali s vizionáři z Litoměřic a mohli jsme to společně posunout do další fáze. Je to průkopnické pro celou republiku. Navíc ministr životního prostředí Petr Hladík zadal ministerským pracovníkům a České geologické službě připravit koncepci rozvoje využívání geotermální energie, což by mělo vytvořit podmínky i pro spousty ostatních lokalit.“

Předseda představenstva Energie Holding Kamil Neuwirth:

„Zatím se jedná o vědeckovýzkumný projekt, kde teprve ověřujeme, kolik energie bude možné ušetřit. Nicméně podle našich konzervativních výpočtů by teplo z vrtu mohlo pokrýt přibližně osm procent spotřeby tepla tady v Litoměřicích. Může se ale ukázat, že to bude mnohem více. My jsme připraveni jakékoli množství tepla, které se prostřednictvím geotermální energie vyrobí, převzít do systému vytápění a tím pádem to zohlednit i v ceně pro spotřebitele.“

Hlavní výstupy projektu

• akumulace energie do horninového prostředí
• jímání zemského tepla z velkých hloubek
• integrace geotermálních zdrojů do současného energetického systému
• výroba zeleného vodíku a snížení jejich rizik a environmentálních dopadů
• vytvoření edukativního a tréninkového centra, socioekonomické analýzy dopadů projektu, definice environmentálního, bezpečnostního a právního rámce pro využívání geotermální energie a další inovativní energetické zdroje
• bezpečnost a ochranu životního prostředí; partner zapojí nové energetické zdroje do systému komunitní energetiky)

Autor: Eva Břeňová
Foto: Radim Tuček